Base jumper musí mít respekt k přírodě i poslouchat sám sebe

24.11.2011 20:00:15 | Autor: Hana Hilleová | Rubrika: Volný čas | Obce:

Sedmatřicetiletý Martin Trdla je průkopník Base jumpingu v České republice a zkušený pilot létacích kombinéz. V současné době má za sebou víc jak 700 skoků ze skály.

„V době, kdy jsem s Basem začínal, byli v Čechách jen dva kluci, kteří s tím měli nějakou zkušenost. Ti se s Basem potkali ve Spojených státech. Jeden měl za sebou dva seskoky z balonu, druhý absolvoval skoků dohromady asi devět. Z balonu, z mostu a asi dva ze skály. V současné době je v republice asi dvanáct Base jumperů, ovšem asi jen tři nebo čtyři aktivní, kteří skáčí pravidelně," uvedl Martin Trdla.

Málo známá sportovní aktivita, skákání z pevných objektů, získala oficiální pojmenování BASE až v lednu 1981. Označení je sestaveno z prvních písmen, která vyjadřují čtyři kategorie skákatelných objektů: Building -budova, Antenna - anténa, Span - překlenutí, představující tedy mosty a Earth - země, znamenající různé skály, útesy a přírodní útvary.

„Base Jumping nemá žádná psaná pravidla, žádné vnější regule," přiblížil český Base jumper. Dodržují se prý daná doporučení a pravidla, která novým Base jumperům předávají ti zkušenější. Na rozdíl od skákání z letadla se při Base používá jenom jeden padák, nepoužívají se žádné výškoměry nebo jiné přístroje. „Některé objekty se skákat nesmí. Potřebovali bychom povolení od majitele. Takže nezbývá než skočit si na tajňačku a zmizet dřív, než někdo stačí zareagovat," přiznal Martin Trdla.

Šel jsem za svým snem

Poprvé se Martin Trdla setkal s Base jumpingem v Norsku na Trollveggen, Stěně Trolů. Legendární Stěna Trolů patří mezi nejvyšší kolmé stěny v Evropě. Z jedné strany je asi 1350 metrů převýšení a minimálně 1100 metrů kolmá skála. „Byli jsme tenkrát na vodě, lézt, měli jsme s sebou padáky. Mimo jiné jsme chtěli Stěnu Trolů vidět také z vršku. Přišli jsme nahoru a tam byl pán s vyloženě hezkým batohem. V té době jsem byl ulítlý na bágly a říkal jsem si, že takový bych chtěl mít. A najednou pán skočil dolů. Myslel jsem si, že je po něm. Najednou vidím, jak otevřel padák a v tom okamžiku mě napadlo, že tohle bych chtěl dělat," vyprávěl Martin Trdla.

„Byl to sen, za kterým jsem šel. A než jsme začal opravdu skákat, uteklo jedenáct let. Taky se mě ptali, kdy se hodlám oženit. Tak jsem odpovídal, že až skočím Stěnu Trolů. Když jsem ji skočil vzal jsem si Kateřinu," smál se Base jumper. „Manželka už taky čtyři nebo pět let skáče, ale raději jen z letadla. Rádi si spolu skočíme. Baví nás, když můžeme padat vedle sebe," dodal.

„Do fáze, ve které teď létám, jsem se propracovával osm let. Byla to těžká cesta," připustil Martin Trdla. Nejprve musel trénovat skoky z letadla. To aby se naučil pohybovat ve vzduchu při volném pádu, netočit se, mít stabilní pozici při otevírání padáku. „Jsem jeden z mála, který začal skákat z letadla proto, aby si mohl skočit ze skály. Většinou je to naopak. Lidé dlouho skáčí z letadla a pak si chtějí zkusit Base jumping," konstatoval.

Někoho vést znamená odpovědnost za jeho život

„Učit v zahraničí jsem se nebyl. Většinu informací jsem získal z internetu, některé věci jsem si dělal trochu po svém. Nebylo to vždy optimální a dnes bych to rozhodně nechtěl opakovat. Například skok ze 42 metrů vysokého mostu. To byla vlastně jen rána o zem s napůl nafouklým padákem," přiznal už zkušený Base jumper. Martin Trdla vysvětlil, že dobře skočitelné jsou objekty od 70 metrů. Paradoxně čím vyšší, tím pro začátečníka bezpečnější.

Když byl Martin Trdla v Base sportu asi čtyři roky a propracoval se do určité fáze, oslovilo jej několik lidí. „Různí lidé, i ze zahraničí, chtěli, abych je vedl. Ze začátku jsem se tomu věnoval a předával Base dál. Pak jsem si začal uvědomovat tu strašnou zodpovědnost za život člověka a raději to přestal dělat. Ale natočili jsme o tom dokumentární film. To když kamarád Robin Kaleta chtěl začít skákat. Zdokumentovali jsme, jak jsem ho vedl od samého začátku. Prošli jsme spolu vším až do bodu, kdy skočil na italské Brentě," připomněl Martin Trdla.

Skok si zasloužit výstupem v horách

Base jumping je podle Martina Trdly především o svobodě, pohybu v přírodě, atmosféře v horách. Aktivita vyžaduje čtyř, pěti i šestihodinový výstup, často náročný, s lezeckými úseky. „Je to všestranná, ucelená záležitost. Člověk si ten skok vlastně musí zasloužit výstupem. A čím těžší a náročnější výstup, tím hezčí bývá exit i samotný skok," prohlásil.

Martin Trdla je toho názoru, že Base jumping není o mnoho nebezpečnější než jiné sporty. Také se musí trénovat, postupně sbírat zkušenosti. Člověk musí mít dostatek znalostí, ale i respektu. Především k přírodě, k horám a počasí. „Je nutné také poslouchat sám sebe. Jinak nastávají chyby. Následky jakéhokoliv chybování jsou v tomto sportu fatální," zdůraznil.

„Pokud člověk dodržuje pravidla, eliminuje víc jak osmdesát procent věcí, které by se mohly stát. Zbylých dvacet procent jsou chyby. Právě díky chybám došlo v poslední době k většímu počtu smrtelných úrazů. Mnoho nových lidí se pustilo do skákání a aniž by měli zkušenosti, chtějí napodobovat to, co někde viděli. Třeba na videu. Chtít to ale zkoušet hned v první sezoně - no to jsou pak ty fatální následky. Dlouho jsme byli stát, kde nebyl mrtvý Base jumper. Letos bohužel zemřeli dva kluci. A oba úplně zbytečně. Z neznalosti, nedostatku zkušeností," povzdechl si Martin Trdla.

Od skoků k létání

Sport se v poslední době rozdělil na tři basové aktivity. „Každá z disciplín má to svoje. První je klasické skákání. Stačí k tomu běžná kombinéza a skáče se především z budov a antén. Ke druhé aktivitě je třeba speciální trackovací oblečení. Sice ještě bez křídel, jen uzpůsobené kalhoty a bunda, která se trochu nafoukne. Skáče se ze skal vyšších jak 600 metrů a pak se pod určitým úhlem klouže vzduchem. Třetí aktivita je Wingsuit. Na to je speciální kombinéza s křídly, která opravdu létá. Klouzavost je jedna ku třem, tedy na jeden metr výšky let tři metry dopředu. K tomu pak stačí 250 metrů vysoká skála a svah, při kterém se létá do údolí," vyjmenoval Base jumper.

„I ve Wingsuitu nastal nový směr. Dělí se na proximity nebo terrain flying. Jak sport pokročil dopředu, nevyhledávají se už tak vysoké stěny. Létá se údolíčkama, kopírují se svahy, létá se dva metry nad terénem mezi objekty i vysokými stromy," vysvětlil Martin Trdla.

Sdílet s přáteli na facebooku

Diskutujte s námi

Náhled fotogalerie

OTEVŘÍT FOTOGALERII (celkem 19 fotek)

 

Další aktualita v pořadí ARCHIV AKTUALIT

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Dvouletý program pro registrované sociální služby je vyhlášený

Jablonečtí zastupitelé projednali a schválili Dotačního programu na podporu registrovaných sociálních služeb podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Jedná se o finanční podporu poskytovanou z rozpočtu města na období let 2026-2027 ve výši 17 milionů korun ročně. Město poskytuje dotace registrovaným poskytovatelům sociálních služeb pravidelně již od roku 2010 a prostřednictvím vyhlašovaného dotačního programu od roku 2015. Předpokládaný celkový objem finančních prostředků vyčleněných v rozpočtu města 2026 činí 16,61 milionu korun ročně.„Stabilní podpora sociálních služeb je jedním z pilířů, na kterých stojí zdravé a funkční město. Dlouhodobě posilujeme služby, které pomáhají rodinám, seniorům, osobám se zdravotním postižením i lidem v obtížných životních situacích. Nový dotační program poskytovatelům garantuje předvídatelnost a možnost plánovat služby tak, aby zůstaly dostupné a kvalitní pro všechny, kdo je potřebují," uvádí jablonecká náměstkyně pro oblast humanitní Jana Hamplová.

Krok k budoucnosti podruhé pomáhá osmákům s volbou střední školy

Ve čtvrtek 11. prosince se uskutečnil druhý ročník projektu Libereckého kraje Krok k budoucnosti a znovu potvrdil význam systematické podpory kariérového rozhodování žáků základních škol. Akce určená pro žáky 8. tříd libereckých základních škol je propojila se středními školami a jejich partnerskými firmami či institucemi a nabídla mladým lidem přehledné a srozumitelné informace o možnostech dalšího studia i budoucího uplatnění. Krok k budoucnosti vznikl jako reakce na rostoucí potřebu pomáhat žákům v období, kdy stojí před jedním z prvních zásadních rozhodnutí - volbou střední školy. Formát akce staví na jednoduchém principu: jedno místo, jeden den a přímý kontakt se školami i firmami, které jsou s konkrétními obory dlouhodobě spojeny. Žáci tak získávají nejen informace o studijních programech, ale i reálnou představu o tom, jaké dovednosti a znalosti jsou v praxi skutečně potřeba. „Podpora odborného vzdělávání a kariérového poradenství šitého na míru mladé generaci patří mezi dlouhodobé priority Libereckého kraje. Máme odpovědnost vytvářet podmínky, ve kterých se mladí lidé mohou rozhodovat informovaně a s ohledem na budoucí uplatnění. Krok k budoucnosti je jedním z konkrétních nástrojů, jak tuto odpovědnost naplňovat," uvedla radní Libereckého kraje pro školství a sport Jitka Skalická.

Vyberte datum:			Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2026 2027
Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne